Roverská akce se uskutečnila na přelomu října a listopadu. Tentokrát jsme ji pojali jako vandr. Cíl byl všem utajen. Místem srazu byl zvolen Krkavec. Z Krkavce už jsme společně vyrazili na cestu. Už se stmívalo brzy, proto veliká část pátečního úseku byla po tmě za pomoci čelovek. Někdy kolem osmé hodiny jsme se utábořili za Hornıí Břıízou. Druhý den jsme v cestě pokračovali. Narazili jsme na zajímavý příbytek jakéhosi Fíšána. Všude kolem bylo mnoho krásných a vtipných samorostů. Nakonec byl cíl cesty odhalen, když jsme dorazili k Pepovi na maringotku. Před námi ji obýval bratr Bonaventura a měl nám nad dveřmi nechat klíč. Klíč jsme bohužel nenalezli, ale dopis od Bonyho ano. Bony je skaut, který se nezapře, takže nám vytvořil bojovku na získání klíče. Všichni se s vervou pustili do jeho objevení. Moc nás to bavilo a klíč jsme nakonec úspěšně zıískali. Pepa nám umlel a uvařil čerstvou kávu, zahráli jsme si vyhryzáváka a vydali se na procházku na nedalekou vyhlídku, kde jsme zastihli krásný západ slunce. Po cestě se většina zabývala pískáním na prsty, vydáváním zvuků jako sova a dalšími prapodivnými zvuky. Na večeři jsme měli speciaální recept po tatínkovi tzv. „alobal“. Moc jsme si pochutnali. Pak už se každý bavil jak chtěl. Například Tomáš zkoušel svůj žďárák tím, že na něj Pepa vylil celou konev vody. Bohužel žďárák protekl, ale jen na jednom místě. Další den ráno jsme došli do Plas na mši svatou a pak na vlak a hurá domů. Akce se nám vydařila, už se teším na další.
publikováno ve farním věstníku, únor 2015
